V manželství každý se svým vlastním účtem?

Něco takového si ovšem mohou dovolit bezdětné páry, většinou mladí lidé, kteří do manželského svazku vstoupili teprve nedávno. Proč tomu tak je? Buď si natolik nedůvěřují, anebo stále myslí na tzv. zadní vrátka. Takže dávno pryč jsou doby, kdy lidé uzavírali manželství v důvěře k partnerovi, ale která se také často vymstila rozvodovým řízením, vyplácením majetku apod.

Manželství je sice závazek, ale dnes se na něj hledí z jiného úhlu. Lidé stále více řeší vztah k majetku a bohužel, tedy bohužel, se vztah dvou lidí podobá spíše zaměstnaneckému poměru nebo firmě. Citová stránka je často opomíjena a pravý důvod, proč manželství vlastně vzniklo, se posunul na ryze hmotnou úroveň. Kam se vytratila láska a důvěra v pospolitost a kolik párů dnes dokáže žít v láskyplném vztahu celý život? To jsou otázky, které si citliví lidé v současné společnosti kladou.

A co když přijdou děti?

Takové manželství je o samostatných účtech a každý z partnerů přispívá do společné kasy rovným dílem. Na konci zúčtovacího období, většinou čtvrtletně nebo ročně, se oběma vyplatí nebo doplatí rozdíl stejným podílem. Někdy se společné výdaje řeší formou „jednou platíš ty a jednou já“, ale každopádně je třeba si vést pečlivou evidenci plateb.

Zajímavá situace vzniká u plateb za energie (elektřina, teplo, vodné a stočné), ty se hradí z jednoho společného účtu. Platit elektřinu dvěma účty z jedné domácnosti je nesmysl. Takže nakonec musí stejně dojít k dohodě, jakým způsobem se budou energie hradit. Nejlepším řešením je v tomto případě tzv. společná kasa, resp. společný účet, kam každý z manželů přispívá rovným dílem.
Úskalí pak vzniká u nákupu potravin a jejich rozdílné spotřeby. Paradoxní situací je tedy manželství dvou milujících se lidí, kteří mají ovšem každý svou vlastní chladničku s mrazákem, každý své vlastní auto atd. Komplikace tohoto odděleného systému dvou nezávislých lidí v manželství přichází v době, kdy se jim narodí děti.